MIKEHO ŘEKA - POZOR, ČASTÉ FOTOPOVODNĚ

Duben 2016

Konečně pořádně barevný článek...

30. dubna 2016 v 15:43 | Mike |  Fotobublání
Už jsem si myslel, že se toho nedočkám. Zatím kdykoli na jeden vykouklo sluníčko, hned následující den se z oblohy spustila dešťová, nebo dokonce sněhová nadílka. Od včerejška ovšem slunečné počasí drží, a tak jsem se konečně hecnul a vypravil se na zahradu omrknout, co tam vlastně roste. Upřímně už jsem nejspíše definitivně dospěl do stádia, kdy mě focení pár kvítků před barákem vůbec nenaplňuje. Zkrátka když fotíte pořád dokola to samé, časem to nutně musí omrzet...

Na druhou stranu když je zrovna nouze o zajímavé fotoobjekty (jako právě nyní), tak si holt musím vystačit s tím, co mám, takže ani ta kvítka asi fotit nepřestanu. Ale frekvenci takovýchto fotek bych chtěl letos omezit. Jasně, je to vděčné, veselé a optimistické téma, ale já mám letos ohledně focení rozhodně jinačí plány. Už delší dobu mě láká například urbex. Pokud bude dobrá konstelace hvězd a naskytne se vhodný objekt k prozkoumání, možná se k tomu letos dostanu... :D



Bubovické vodopády

9. dubna 2016 v 19:02 | Mike |  Fotobublání
Přírodní památky jsou mojí oblíbenou kategorií turistických cílů. Různé zajímavé stavby můžete vytvořit kdykoli a kdekoli, ovšem nová přírodní památka jen tak nevznikne. Navíc vás jejih prozkoumávání zavede do přírody, uděláte si procházku, což vám rozhodně neuškodí...a pak taky na fotkách taková pěkná zelená barvy vypadá rozhodně lépe, než šedá městská zástavba.

Na druhou stranu například u vodopádů je poměrně vysoké riziko, že se u svého vysněného cíle budete cítit zklamaní, protože jednoduše nebudete mít na co koukat. Čím dál častěji se totiž setkáváme s problémem, že nedostatek srážek či tajícího sněhu na jaře způsobí vysychání koryt řek a potoků. V tomto ohledu jsem byl na internetu varován i ohledně Bubovických vodopádů nedaleko Srbska. Ovšem proč to nerisknout, když se také všude psalo, že pokud tam nějaká voda je, tak na jaře a v zimě. Na počátku dubna tedy existovala určitá šance, že se pocit zklamání nedostaví...

Smutný scénář se mi ale začal rýsovat v hlavě hned poté, co jsem na začátku stezky vedoucí k vodopádům zjistil, že to, co z jedné strany lemuje cestičku, je ve skutečnosti naprosto vyschlé a zarostlé korýtko (slovo "koryto" je v tomto případě skutečně trošku moc) Bubovického potoka. Celou dobu to vypadalo, že místo padající vody uvidím maximálně tak skákající žábu, která se bude zoufale snažit dostat k nějaké malé loužičce uprostřed strouhy. Naštěstí cca 200 metrů od cíle mojí cesty se začaly podél cesty objevovat malá louže a pramínky vody, které postupem času nabývaly na četnosti, až se spojily v drobný tekoucí proud vody. 50 metrů před cílem mi hlavou problikl záblesk naděje, že by snad vodopády nemusely být v takovém stavu, jak by se mohlo ze začátku zdát...

A skutečně - náznak vodopádů tu byl a neštěstí bylo zažehnáno! Je ale pravda, na fotkách to tak nevynikne. Budete mi zkrátka muset věřit, že vody tam teklo oproti původnímu očekávání docela dost a nějaký ten efekt tam přeci jen vytvořený byl. Navíc ty mechem a jaterníky porostlé skály kolem vytvářely samy o sobě moc pěknou atmosféru, takže ve finále jsem s výletem spokojený. Akorát tam teda bylo nečekaně hodně lidí, takže mi dalo docela velkou práci, aby mi do žádného ze záběrů nikdo nevlezl... :D



Medaile "za věrnost" od správců rubriky "Fotíme na Téma týdne" na blogu Autorského Klubu. :-)



A ještě jedno ocenění, tentokráte z rubriky "Uhádnete blogera?". :-)