MIKEHO ŘEKA - POZOR, ČASTÉ FOTOPOVODNĚ

Ženeva a Bern

Včera v 17:12 | Mike |  Fotobublání
Naši malou švýcarskou kolekci dokumentačních článků zakončíme symbolicky ve dvou nejznámějších městech tohoto alpského státu - v Ženevě a v Bernu. Na těchto fotkách pochopitelně nesmí chybět ikonický vodotrysk, který neodmyslitelně patří k Ženevskému jezeru. A právě z tohoto místa pochází první část dnešních fotografií.

Příležitostí pro pořízení těchto snímků byla okružní plavba lodí po zdejší největší vodní ploše. Musím říci, že i když nám tato kratochvíle vzala příležitost se podívat samostatně do města, byl jsem za ni celkem rád. Byla to totiž jedna ze vzácných chvílí klidu - v Ženevě jsme měli program značně obsáhlý a prošli jsme toho opravdu hodně. Škoda jen, že jsem prakticky nic z toho, co jsme po městě viděli, neshledal zajímavým. Snad jen veliká červená židle bez jedné nohy, která je pod názvem "Broken Chair" umístěna před budovou OSN. Ta na mne zapůsobila. Jinak ale, bohužel, nic dalšího, pokud nepočítám zmiňovanou plavbu lodí.

Bern byl veskrze podobně nezáživný, ale procházka v něm trvala o poznání kratší dobu, a tak jsme se mohli alespoň na hodinu a půl vymanit ze spárů naší průvodkyně a zapadnout do místního McDonaldu na vytoužené klidné posezení. To, co jsem nafotil před naším gastronomickým sedánkem, můžete vidět na druhé polovině fotografií...


 

Crying Walls

14. srpna 2017 v 11:28 | Mike |  Fotobublání
Když se při procházce Prahou občas zaměřím na okolní fasády, jímá mne smutek. Jako by se znehodnocené zdi snažily ze sebe smýt vandalskou nákazu. Jejich pokusy jsou ale až žalostně marné...



Chillon a Montreux

5. srpna 2017 v 15:35 | Mike |  Fotobublání
Po zhruba dvoutýdenní pauze se opět vracím k sérii článků, které dokumentují školní výlet do Švýcarska. Velice známým místem v této destinaci je bezesporu Ženevské jezero. A právě k němu jsme se s naším zájezdem také vydali. Nejprve proběhla menší zastávka u vodního hradu Chillon. Bohužel, dovnitř jsme se nepodívali, i když tam prý dostanete průvodce dokonce i v češtine. Naším cílem bylo městečko Montreux.

Tady proběhl můj první kontakt se Švýcarskými obchody řetězce COOP. Pokud byste čekali něco ve stylu našich českých jednot, nemohli byste být dále od pravdy. Zde jsou COOPy velkým obchodním řetězcem, který by si nezadal z obchody typu Tesco, Lidl, Billa... A protože jsme nebyli v Česku, ale v opravdu vyspělé a bohaté zemi, i sortiment zde byl zcela jiný. Všechno, ale opravdu všechno tu vypadalo naprosto úžasně. Ovoce, zelenina, čerstvé saláty, sendviče, dokonce cheeseburgery (Ty byly naprosto luxusní!). Velikou část nabízených produktů byste u nás jen těžko hledali. Fakt úplně jiný vesmír...

Nicméně pojďme od tohoto typu zážitků zpátky k samotnému městečku. To poskytuje krásný výhled na Ženevské jezero z dlouhé promenády. Moc času jsme tu sice neměli, ale i tak musím říci, že to tu vypadá vážně pěkně. A je opravdu škoda, že jsme tu, narozdíl od Ženevy, na kterou se podíváme příště, nedostali moc prostoru se porozhlédnout. Přikládám zde pár fotografií pro představu... :)

vodní hrad Chillon

 


Rozkouskovaný svět

29. července 2017 v 12:21 | Mike |  Fotobublání
Zbožňuju, když umění není jenom o tom, že se na něj jen odněkud zdálky podíváte a zase jdete. Zbožňuju, když se k dílu můžete přiblížit, okoukat si ho ze všech stran a objevit jeho skrytá zákoutí a netušené významy. Zbožňuju, když dílo z každého úhlu pohledu, za každého počasí a v jakoukoli denní dobu vypadá jinak.

Tohle všechno splňují skulptury, které jsou až do konce října k vidění na náměstí ve Slaném. Jejich autorem je Čestmír Suška, který vytvořil například rozhlednu v pražské botanické zahradě. Vystavená díla byla původně starými cisternami, které nyní pod umělcovýma rukama dostaly nové uplatnění. Jak sochy vypadají zvenčí si můžete prohlédnout ZDE. Je jistě možné, že se vám zdálky moc líbit nebudou, pokud k nim však půjdete blíže a nahlédnete některým z mnoha otvorů dovnitř, otevře se před vámi zcela nový rozměr vnímání reality. Náhle se ocitnete v podivně rozkouskovaném světě, kde prostřednictvím stovek malých okének můžete vidět útržky svého okolí, a kde světlo a stín vytváří v průběhu dne různé hříčky.



Procházka kolem Matterhornu...

20. července 2017 v 11:11 | Mike |  Fotobublání
V pokračování mého malého švýcarského seriálu se podíváme na jedno velice známé místo. Matterhorn je nejvyšší horou Alp a na hranici Švýcarska a Itálie se tyčí do výšky 4 478 metrů. My jsme si po okolí tohoto známého vrcholu udělali poměrně náročný okruh, který nás zavedl k celkem pěti jezerům. Během cesty jsme si vyzkoušeli asi všechny druhy počasí. Od jarního vánku a polojasného počasí na začátku, přes zatažené nebe, déšť, sníh a silný vítr v průběhu, až po slunečné a hřejivé zakončení... Ani nevím, kolik kilometrů jsme ten den nachodili, ale mám pocit, že jich bylo opravdu dost. A pokud tomu tak nebylo, tak za tento omyl může velice členitý terén. Ve finále jsem ale rád, že jsem se sem podíval - nikdy předtím jsem totiž žádné pořádné hory v létě neviděl, takže tohle můžu brát jako novou zkušenost. A nemůžu vyloučit, že si ji někdy nebudu chtít zopakovat. Třeba na italské straně horského masivu... :)



Švýcarští opeřenci

14. července 2017 v 14:37 | Mike |  Fotobublání
Kdo se mnou někdy vyrazil na nějaký výlet, ten moc dobře ví, že pokud se v mém okolí vyskytne nějaký zástupce zvířecí říše, většinou neváhám a fotím. I kdyby se mělo jednat o zcela obyčejného holuba nebo vrabce. Pobyt ve Švýcarsku nebyl výjimkou, a tak se v mém foťáku za těch pár dní nastřádalo docela dost opeřených modelů. Nejedná se sice o žádné švýcarské speciální druhy, ale prostě...když už u sebe máte uprostřed města kus živé přírody, je těžké odolat. I kdyby to měl být holub, kterých je například v Praze na Václaváku několik stovek. Je přeci životně důležité zachytit, že i ve Švýcarsku žijí stejní tvorové jako u nás...

Tohle je prostě tak dokonale roztomilý, pitomoučký výraz... :D


Švýcarská panorámata

7. července 2017 v 19:59 | Mike |  Fotobublání
A jedeme dál v našem švýcarském výletu. Už jsme se zastavili u Rýnských vodopádů, nakoukli jsme i do Německa... Teď je na čase si ukázat také něco z malebné švýcarské přírody. Cesta do místních hor byla jedním z největších zážitků, hlavně také proto, že od jisté smrti nás měly kromě schopností našich řidičů dělit pouze takové nizoučké kamenné sloupky, které se nacházely na okrajích silnice v zatáčkách. I přes tento děsivý prvek jsem se ale pokoušel nafotit alespoň pár záběrů krásné švýcarské přírody. Většina z nich je tedy focená přes zatmavené okno autobusu, ale snad se mi to podařilo v postprodukci nějak napravit... :)



Bodamské jezero

4. července 2017 v 16:46 | Mike |  Fotobublání
Kromě všech možných zastávek ve Švýcarsku jsme se v rámci školního výletu podívali také na chvíli do Německa. Konkrétně jsem nabštívili město Kostnice, které má pochopitelně pro Českou republiku speciální význam díky osudu Jana Husa. Obecně tedy musím říci, že mne samotná Kostnice nijak zvlášť nezaujala, ale přeci jen se zde dá nalézt jeden opravdu kladný bod - zastávka u Bodamského jezera. Ta sice trvala jen asi deset minut, ale i tak ve mně zanechala moc dobrý dojem. Pokud se ještě někdy do těchto končin dostanu, rozhodně si okolí jezera prozkoumám podrobněji... :)

pohled na protilehlý břeh jezera


Rýnské vodopády

28. června 2017 v 16:42 | Mike |  Fotobublání
Posledních pár týdnů mého života bylo opravdu neskutečně našlapaných co se týče různých akcí a výletů. Není tedy divu, že jsem se k blogu vůbec nedostal... Ono je to na jednu stranu možná dobře, teď mám aspoň dostatek materiálů hned pro několik článků, a tak by to teoreticky mohlo zase na chvíli vypadat, jako že jsem tu opravdu aktivní. :D

Ale teď k jádru pudla - jedna ze zmiňovaných akcí byl školní výlet do Švýcarska. Při této příležitosti jsme navštívili spoustu různých míst, které vám v následujících několika článcích budu postupně přibližovat. Jako první jsme měli možnost vidět Rýnské vodopády u města Schaffhausen - největší a nejvodnatější říční vodopády v Evropě. Díky tomu, že jsme se dostali i na hrad Laufen, mohli jsme využít výtahu, který nás dopravil k několika vyhlídkovým plošinám, z nichž jedna byla v opravdu těsné blízkosti vodopádů. Zážitek to byl opravdu úžasný, takovou valící se masu vody jen tak neuvidíte...a taky nevyfotíte. Vzhledem k silně napěněné vodě a ošklivému počasí bylo pořízení nějakého ne-zcela-bílého snímku opravdu obtížné. Něco málo se mi ale snad zachytit povedlo...

Celkový pohled na vodopády


Noční výprava s mobilem

31. května 2017 v 15:14 | Mike |  Fotobublání
Noc je úžasná a tajemná doba, která má v sobě specifický nádech. Všechno v ní vypadá jinak, člověk je odkázaný jen na umělé osvětlení nebo ostatní smysly kromě zraku. Já sám jsem si v poslední době noční vycházky docela oblíbil. Dávají mi prostor jenom pro mě samotného. A také pro okolní přírodu zahalenou v temnotě. Skvělá meditace, opravdu. Všem doporučuji... :)

Bohužel, noc není moc přátelská ohledně pořizování fotografií, a tak ta jedinečná atmosféra zůstává zachycena pouze v mých vzpomínkách, a na fotografiích, které jsou navíc pořízené pouze mobilem, je z toho všecho kouzelného pouze malý zlomeček. I tak se s vámi ale chci o lehce abstraktní snímky podělit, protože k nic přeci jen mám nějaký ten vztah...

Začneme pohledem na noční oblohu.
Poslední zbytky světla a nádherná modrá aura kolem keřů na obzoru...


Kam dál


Medaile "za věrnost" od správců rubriky "Fotíme na Téma týdne" na blogu Autorského Klubu. :-)



A ještě jedno ocenění, tentokráte z rubriky "Uhádnete blogera?". :-)