MIKEHO ŘEKA - POZOR, ČASTÉ FOTOPOVODNĚ

Výběr fotografií z roku 2016

3. února 2017 v 9:58 | Mike |  Fotobublání
Rok 2016 byl pro mě velice zajímavým, a doufám, že mohu říci i zlomovým rokem. Konečně to totiž vypadá, že jsem schopen se dokopat k nějaké smysluplnější tvorbě, než jen k několika dětinským pokusům o komiksy, čmárané o hodiny ve škole, případně doma u televize. Mike se totiž začal realizovat i trochu jiným stylem, než u něj bylo dosud běžné. Teď tvoří především literární díla, která zatím čekají na své zveřejnění (jelikož čekají i na své dokončení :D), pokouší se sem tam o básnění (jak lze vysledovat i na tomto blogu), sem tam o komiksy trochu jiného ražení, než ony dětské vymalovánky (viz černohumorně-realistický počin URBAN a moje vlastní verze kultovních Oprásků sčeskí historje), sem tam o recenze (když prohledáte můj druhý blog, pár jich neleznete :))... Je zkrátka spoustu směrů, kterými jsem se vydal a hledám, který mi bude sedět nejvíce. Pokud by vás něco z toho zajímalo, můžete mě sledovat na mém wattpadovém účtu. ;)

Z těchto tvůrčích důvodů ale zbylo jen velmi málo času na můj, dříve tak oblíbený koníček - fotografování. Nějak mne to v poslední době pustilo, ale věřím, že až zase bude venku hezky, tak se můj foťáček, který aktuálně spí zimním spánkem, zase půjde provětrat na čerstvý vzduch. Když už nic jiného, letos by mne měla čekat cesta do Švýcarska, a tam se stoprocentně naskytne spousta příležitostí pro dělání zajímavých fotek. :)

Za minulý rok tedy byla úroda fotografií o dost hubenější, než v předchozích letech. Ale i tak se zde najdou snímky, ke kterým mám speciální vztah, a které jsou u mne postaveny o něco výše, než zbytek výcvaků. Stejně jako v předchozích letech jsem se tedy odhodlal k prohrabání archivu a vybral jsem to nejlepší, co jsem za minulý rok dokázal vyfotit. Tak snad se vám tento článek zalíbí a trochu vám zlepší náladu. ;)

------------------------

Stavba (ČR)
Začneme, jako ostatně každý rok, fotografiemi architektury. Tentokrát jsem zvolil trochu netradiční záběr, který nezachycuje žádnou obytnou budovu, ale "pouze" schody v zákupském zámeckém parku. Pracovní název snímku je "Schody do nebe" a z nějakého důvodu mne hned chytil za srdíčko. Možná to bylo i proto, že se na tohle krásné zákoutí nebylo jak dostat - fotil jsem přes dřevěnou stěnu, která znemožňovala vstup na toto krásné, staré schodiště. Prý je celá okrasná stavba, ke které schody patří, ve špatném technickém stavu. No, tak doufám, že se ji podaří zachránit. Byla by veliká škoda, kdyby ne...


 

Dobrohořský zámek

19. ledna 2017 v 22:24 | Mike |  Fotobublání
Prázdné chodby,
vrzající schody,
každý roh vám tajemství své poví...

---

Omítka spadaná,
nábytek rozházený,
člověk by zde raději měl být ukázněný.

Pavučiny u stropu,
zábradlí zrezivělé,
některé věty by měly zůstat nevyřčené.

---

Ve vzduchu prach,
na podlaze špína,
skrz okno se na nás někdo dívá...



Světelné experimentování

3. ledna 2017 v 16:56 | Mike |  Fotobublání
Silvestr pro mě není nijak významným dnem, ovšem jedna dobrá věc se mu nedá upřít. Vždycky se mu podaří se mě vytáhnout ven pozdě v noci, což se jindy moc nestává. A tak právě v tento den, respektive v tuto noc, mohou vzniknout fotografie, k jejichž nafocení jindy nemám příležitost... Do této kategorie pochopitelně patří ohňostroje, ty ovšem zrovna nemusím, přijdou mi dost zbytečné. Jako jasně, hezké to je, ale kdyby to aspoň nedělalo takový rámus... Navíc jsem zjistil, že mnohem větší zábava se dá užít se zcela nepohyblivými světly. Stačí mít pohyblivý foťák. :)

Veškeré osvětlené stromky a balkóny se tak rázem mohou proměnit například v jakéhosi mořského bezobratlého potvoráka. Nebo tedy alespoň toho mi připomíná první fotografie....a co připomíná vám? :D


 


PF 2017

31. prosince 2016 v 11:13 | Mike |  Žabí výkvaky
Letošní rok byl pro mě docela přelomový, alespoň pokud mluvíme o tvůrčích záležitostech. Pravda, focení šlo docela stranou, jak je ostatně vidět na mé aktivitě, respektive neaktivitě v posledních měsících. Ale pozor, mám k ní hned několik dobrých důvodů.

Nejpodstatnějším důvodem je fakt, že jsem se konečně začal snažit o nějaká hodnotnější literární díla, než jsou školní slohovky. A takové tvoření sebere docela dost času. Aktuálně mám rozepsán jeden hororový příběh a jeden soubor...řekněme dekadentních povídek, na který jsem zatím poměrně hrdý. Až budu mít něco z toho hotové, chtěl bych to začít házet na wattpad. Je mi sice zcela jasné, jakou má tato stránka pověst, ale i zde se najdou zajímavější věci, než jen podřadné fanfikce. Doufám, že moje výplody toho budou důkazem... Zatím mám na SVÉM PROFILU pouze část své komiksové tvorby (krátké stripy o bezdomovci Urbanovi) a fragmenty z mých básnických chvilek, v novém roce se tam ale, jak pevně doufám, začnou dít věci... :)

A když se odchýlíme od těch příjemných, tvořivých věcí... Pochopitelně teď, před koncem pololetí, toho bylo a ještě bude ve škole hodně. Přes prázdniny se ale těmito věcmi odmítám zabývat, mám i jinačí starosti, jako například autoškolu. K tomu se snad ani nebudu moc vyjadřovat, jenom podotknu, že je dost namáhavé se dvakrát týdně setkávat s někým, koho absolutně nemůžete vystát... V lednu mám závěrečné zkoušky, tož ať při mě stojí všichni svatí.

A vůbec, ti ať v novém roce stojí při každém z vás! :)


Schwarzenberská hrobka

12. prosince 2016 v 17:30 | Mike |  Fotobublání

"U zdi starý katedrály spí tví strážní andělé..."

----------------------------


Vzpomínky na ZOO Praha

23. listopadu 2016 v 16:31 | Mike |  Fotobublání
To jsem takhle jednou při prohrabávání archivu po dlouhé době objevil složku s fotografiemi z pražské ZOO. Tyhle snímky se dlouho skrývaly před mýma očima, protože byly zahrabány mezi tou směsicí různých složek pod nicneříkajícím názvem "ostatní". Nebyly to totiž obrázky, které by me mě evokovaly nějaké hezké pocity, takže si nějakou významněji zařazenou složku v době vyfocení nezasloužily. Jakkoli je totiž ZOO Praha pěkná a zajímavá, na ten den hezké vzpomínky opravdu nemám. Kazilo se totiž všechno, co se dalo, včetně návštěvy zoologické zahrady.

Ta byla totiž organizovaná naší školou a byla celá pojata...no, zvláštně. Byly nám totiž rozdány stohy papírů, které jsme měli vyplnit, a tak jsme místo poklidné procházky naštvaně koukali na pracovní listy, do kterých jsme nemohli a nemohli najít správné odpovědi. U většiny zvířat totiž se totiž informační tabulky zaměřovaly na stručnou charakteristiku, a ne například na to, jestli lachtaní samci mají šourek, či ne (ano, i takovéto otázky se tam vyskytovaly...o pozorování zevních pohlavních orgáneů hyen ani nemluvím). Jednoduše řečeno, vyplňované papíry mi nepřišly ani zajímavé ani vhodné a ukrojily nám z času, stráveného v ZOO přibližně 95% času, přičemž zbylých pět procent byla pauza na jídlo. Navíc jsem po vyfocení prvních pár snímků zjistil, že mám jaksi vybitý foťák, takže ani v tomto ohledu to nebude nijak podařená mise. No a nebyla, použitelných fotek je všehovšudy pět. Ovšem minimálně k jedné mám docela silné citové pouto a bylo by podle mě škoda ji nikde nezveřejnit, takže jsem se rozhodl, že si sice oživím pár negativních vzpomínek, ale zároveň dostanu zpátky na svět některé fotky, kterých by mi bylo v opačném případě prostě líto. Nuže, doufám, že se vám alespoň nějaká zalíbí... ;)

Z tohohle snímku mám strašně zvláštní pocity. Svým způsobem by to mohl být pěkný, roztomilý moment ze života orangutanů, ale já tám prostě vidím ještě něco jiného...


Procházka po Vyšehradě

12. listopadu 2016 v 16:10 | Mike |  Fotobublání
Vyšehrad je významné místo našich dějin, a i dnes má co nabídnout. Bazilika sv. Petra a Pavla, vyhlídka na Pražský hrad s Vltavou, a samozřejmě i hřbitovní část hradního komplexu. Pojďme se podívat na pár náhodných výcvaků z jedné příjemné podzimní procházky... :)



Anděl strážný

27. října 2016 v 20:00 | Mike |  Fotobublání
Když se vydáte bloumat po Vyšehradě, odnesete si domů spoustu různých myšlenek. A také se na vás projeví atmosféra tohoto velice zajímavého místa...

Už jenom při procházce mezi hroby českých velikánů se vám můžou hlavou rojit různé a různé pocity, dojmy, nápady... Já jsem dnes spojil všechny tyhle aspekty dohromady. Z místa, kde je tolik různých křížů, andělů a dalších soch, prostě přímo dýchá přítomnost nějaké "vyšší moci". Nemyslím teď žádného konkrétního boha ani náboženství, mluvím pouze o tom neurčitém a neodhalitelném čemsi, co nás tady všechny vytvořilo, co nás drží při životě a co nás jednou zcela jistě také zahubí...

Nějaká neviditelná moc nad námi drží ochrannou ruku.
Prozatím.
...na jak dlouho?


Slavín...Vyšehrad...Praha
Před 98 lety touhle dobou vznikala Československá republika. Mám dojem, že vůbec není na škodu si připomenout naši historii. Třeba i tímto, velice prostým způsobem. ;)

Fotovýprava ke starým garážím

22. října 2016 v 13:46 | Mike |  Fotobublání
Na okraji naší vesnice stojí několik starých garáží, které sice jsou dodnes využívané, nicméně zub času se na nich docela výrazně podepsal. Minimálně co se týče omítky, okenic, střešních krytin... Ale pořád to není ten pořádný ruinózní stav, takže se poměrně dlouhé řady malých domečků neleknete, spíše je jen bez povšimnutí minete a ani nevíte, že jste kolem nějakých garáží šli. Já se ovšem tentokrát zastavil a prohlédl si kvádrové boudičky trochu blíže... Po podrobném prozkoumání jsem zjistil, že je na nich spousta fotogenických detailů - rozpraskany potah na střeše, rozbitá skleněná okna, zrezivělé víko od nedaleko pohozeného barelu...



Odrazy

17. října 2016 v 17:37 | Mike |  Fotobublání
Asi si teď procházím nějakým zvláštním obdobím. Možná je to tím, že nastává zima, možná je to tím, že se blíží ta magická (a zároveň trochu děsivá) hranice 18 let...každopádně se cítím zvláštně. Nemám na nic náladu, protože mi veškerý elán berou pro mě dost nezáživné věci, jejichž původcem je z velké části škola. Je mi jasné, že tohle zní jako klasické postěžování od nějakého rozmazleného fracka, který se chce místo učení...co já vím, bavit, ale tak to není. To, v čem vidím smysl, mi nevadí a klidně se to naučím. Ovšem pokud po mně osoba, ke které nemůžu mít ani špetku nějaké základní úcty, chce, abych se naučil nějaké složité výpočty, které mi není dané individuum schopné pořádně vysvětlit, a navíc se chová jako naprostý ignorant bez jakékoli schopnosti sebekritiky... Pardon, nemohu sloužit, spolu kamarádi nebudem. A podobných záležitostí se na naší škole najde více. Příští týden máme ale volno, takže by snad všechny ty nepříjemné pocity mohly alespoň na čas ustoupit stranou.

Ale nechme takové nepříjemné věci být. Vlastně ani nevím, proč vás, čtenáře, něčím takovým zatěžuju, kvůli tomu jste sem jistě nepřišli. Hlavní náplní tohoto článku by měly být fotky... Fotky, které už asi někteří z vás znají, pokud se tedy pohybujete v okruhu Fotografického klubu. Před nějakou dobou tam totiž bylo téma měsíce "Odrazy" a já si řekl, že se po nějaké době znovu zapojím. A stalo se... Pravda, fotky jsou to jednoduché až minimalistické, ale mě se přesto (nebo spíše právě proto) hrozně líbí. Kritizujte dle libosti... :D



Kam dál


Medaile "za věrnost" od správců rubriky "Fotíme na Téma týdne" na blogu Autorského Klubu. :-)



A ještě jedno ocenění, tentokráte z rubriky "Uhádnete blogera?". :-)